Friday, December 20, 2013

Plzeň žije i v zimě

A je to zase tady. Začátek nového roku je už tradičně plný předsevzetí a předvídání toho, co asi tak přinese. Jak to dopadá s těmi předsevzetími, všichni dobře víme. Nikdo ale předem netuší, čím nás nový rok překvapí tak si pojďme užít leden - měsíc plesů, koncertů a divadelních představení. Plzeň je totiž město, které baví i v zimě.

To ostatně potvrdí už příští leden, kdy startuje oficiální program evropského hlavního města kultury. Zdá se to být sice za dlouho, ale už teď si všímám, že se něco opravdu děje. Čím jsou chladné ulice prázdnější, tím živěji je za zdmi divadel, galerií a tanečních sálů. V poslední době je v Plzni tolik zajímavých akcí, že dlouhé zimní večery dostávají nový rozměr.

Mě osobně nízké teploty zahání nejčastěji do klubů a kin, nově si ale užívám hlavně setkání plzeňských kreativců všeho druhu. Poslechnout si u sklenky dobrého pití jaké úžasné projekty se nejen v plzeňské kultuře, ale i architektuře nebo třeba designu chystají, mě doopravdy baví!

Kateřina Mašková
stážistka v týmu Plzeň 2015

Tuesday, December 17, 2013

Otevřete si Plzeň v Evropském hlavním městě kultury Košice 2013

Zatímco do oficiálního zahájení programu Evropského hlavního města kultury v Plzni v lednu 2015 zbývá o trochu víc než rok, v Košicích proběhlo jeho slavnostní zakončení. Pod heslem „Otevřete si Plzeň v Košicích!“ se na závěrečném ceremoniálu o uplynulém víkendu (13. - 15. 12. 2013) představil i plzeňský projekt. Jeden z pavilonů v Kasárnách Kulturpark se proměnil v enklávu ryze plzeňské kultury.

„Jako jednotící téma naší prezentace jsme zvolili Umění a technologie, jeden z našich programových proudů. Můžeme se hrdě odkázat na bohatou historii, dění z pavilonu jsme ale také díky novým technologiím živě streamovali na síti a připravili jsme dílny pro širokou veřejnost. S hosty se tak o našem programu například bavili Spejblové, kteří v průběhu večera převzali roli barmanů i DJů,“ prozrazuje Jirka Sulženko, programový ředitel Plzeň 2015.


Plzeň spolu s proslulou loutkovou figurou vezla do Košic také komiksy s příběhy z historie města, vytvořené studenty Fakulty umění a designu ZČU. V pavilonu probíhaly workshopy výroby polymerových šperků plzeňské výtvarnice Evy Sušanské, filmové animace s plzeňským studiem Animánie, po celý den i noc hrál DJ Diome a páteční večer patřil koncertu plzeňské dvojice Debbi Love slamerky BioMashy.

Kromě vinylů na mixážním pultu našich DJů se točilo samozřejmě i naše výtečné plzeňské pivo, návštěvníky lákala do pavilonu originální světelná instalace i travnatý koberec nebo stylizované logo na stropě pavilonu. V interiérovém designu jsme byli důslední, vyzdobili jsme dokonce i záchod novinami o projektu, aby se k lidem dostalo co nejvíc informací! :-) Návštěvníkům se u nás podle všeho dost líbilo a dostali chuť si přijet Plzeň otevřít přímo do Plzně: „Osobní setkání a diskuse s těmi, kteří v Plzni tvoří program - přesně to může Košičany do Plzně nalákat. Celkově ta atmosféra v pavilonu působila velmi přátelsky a pomohla přiblížit lidem, co se připravuje v Plzni, i uvolněně probrat možnosti naší další spolupráce,“ hodnotí Christian Potiron za Košice 2013.

Přejeme Košicím, aby město žilo i po konci projektu, a těšíme se, že stejně jako mnozí z nás jeli spolu s nimi zažít přerod bývalé průmyslové metropole v kulturní, budeme u nás moci za rok přivítat hosty ze Slovenska!

Mirka Reifová


Foto: Tibor Nagy Grosso (Košice)

Friday, November 22, 2013

Setkání EVERFUND vol.00 offline - 20. 11. 2013

Předposlední listopadová středa se v plzeňském bistru a kavárně Anděl nesla ve znamení setkání kreativních lidí všech věkových skupin, různých zaměstnání i odlišných zájmů.  Večer se tu ke společné diskusi o podpoře kreativity a podnikání v Plzni sešly zhruba tři desítky lidí s nejrůznějšími nápady na konkrétní projekty.


Za vším stál tým Plzně 2015, konkrétně projekty Everfund a Kreativní inkubátor, které se právě rozjezdu a podpoře vzniku unikátních projektů věnují. Jejich cílem je nastartovat a zviditelnit projekty z různých kreativních odvětví, podpořit začínající umělce a propojit je s podnikatelskou sférou. O to se Everfund  bude snažit pomocí webové platformy, která staví na kombinaci komunitního financování a přímého zapojení lidí do jednotlivých projektů. V praxi to vypadá tak, že svůj vysněný projekt, který jste dosud měli možnost představovat jen známým ve svém bezprostředním okolí, prezentujete na stránkách Everfundu. Popíšete, o co se jedná, vysvětlíte co je cílem projektu a samozřejmě co byste rádi jeho zviditelněním získali. Nemusí jít nutně jen o finanční podporu, ale i o materiální výpomoc nebo spolupráci. Někdo, komu se projekt zalíbí, Vám tak může třeba půjčit židle nebo odvést svou dodávkou aparaturu na místo konání koncertu. Sehnat můžete ale i spolupracovníky a sympatizanty. Díky Everfundu si můžete podle reakcí ostatních ověřit, zda má projekt šanci uspět a jaké jsou možnosti získat zdroje na jeho realizaci.


Cílem setkání nebylo projekty jen představit, ale také o aktuálních projektech Plzně 2015 diskutovat. O to se postarala Michaela Mixová, která stojí v čele projektu Kulturní inkubátor. Právě záměr inkubátoru podpořit talenty a podnikání v kreativních odvětvích v Plzni lákal účastníky večera k diskusi o zapojení se do projektu. Inkubátor plánuje poskytnout nejen prostory pro práci, ale i poskytovat poradenství stejně jako propojení jednotlivých projektů s potenciálními zákazníky. Inkubátor si tak bere za cíl kreativní myšlenky nejen podporovat, ale hlavně je následně pomoci prosadit na trhu.



Tvůrce Everfundu Ondřej Kašpárek podle svých dřívějších zkušeností přepokládá, že o zapojení se do obou projektů budou mít nejčastěji zájem lidé aktivní v kreativních odvětvích, jako jsou kultura a umění, grafika, design, reklama, architektura, audiovizuální tvorba a podobně. To se mu na setkání s názvem EVERFUND vol. 00 offline potvrdilo. Večer se totiž sešlo pár desítek lidí, kteří mají přesně takovou krevní skupinu.
Hned první účastník diskuse zastupující StreetGallery se setkání zúčastnil proto, že shání kontakty právě na kreativce. StreetGallery totiž provozuje galerie ve výlohách, do kterých teď hledá výstavní díla. Nápad udělat z výloh umění přišel před lety při venčení psa, kdy jeden z galeristů na procházce uviděl ošklivou výlohu obchůdku s potravinami a napadlo ho, že by z toho šlo udělat umění. Aktuálně má dvě výlohy na náměstí Generála Píky na Slovanech, ve kterých nabízí možnost zdarma prezentovat umělecká díla. „Jsou to místa, kde denně projde nebo projede autem kolem dvou tisíc lidí. To je daleko větší publikum, než by Vaše obrazy vidělo v Masných krámech,“ vtipkuje zástupce galerie na účet umělců.



„A to je právě ono, jde spíš o příležitost vhodnou pro umělce,“ říká student doktorského programu Fakulty strojní ZČU v Plzni. Sám má zkušenosti s projekty podobnými inkubátorům, myslí ale, že na podporu strojařiny a dalších technických oborů nic takového neexistuje. V současné době se věnuje specializovanému výzkumu a chtěl by rozjet business, ale zatím nenašel nikoho, kdo by byl výzkum schopen finančně podpořit. Tvůrce Kreativního inkubátoru Michaela Mixová vysvětluje, že projekt nemá ambici a ani nemůže poskytovat zázemí čistě technickým oborům. „Zaměřuje se totiž spíše na menší projekty z kreativních průmyslů jako je design architektura nebo reklama, které obtížněji hledají partnery a investory,“ dodává Michaela.




To vítá sdružení OCET o.p.s., které mimo jiné připravuje i úspěšný festival animovaných filmů Animánie.  Na rok 2015 se chystají do Plzně přivést mezinárodní Orfovský seminář, který se koná jednou ročně na jednom místě světa. Pracovní název semináře je Hudba a rozezpívané zahrady, ale semináře se věnují nejen hudbě, ale i dalším múzickým uměním. Pro své kurzy založené na hudební a pohybové kreativitě hledá spolupracovníky. Do města zavítají lidé z celého světa, bude proto nutný větší počet dobrovolníků na tlumočení i další organizaci celé akce.

Do projektů Plzně 2015 mohou vstoupit ale i komerční partneři, za které ve středu promluvila zástupkyně firem JCI West Bohemia a Management Mania. Cílem organizací je právě podpora podnikatelského prostředí stejně jako podpora mladých talentů k zakládání firem a dalšího vlastního podnikání. V současnosti se snaží zavést co-workingové centrum v srdci města, které by poskytlo společný prostor pro aktivity mladých podnikatelů. Vítají založení Kreativního inkubátoru na Světovaru, ale obávají se, že poloha místa mimo centrum nebude pro lidi dostatečně atraktivní. Taková myšlenka vyvolala mezi přítomnými plzeňskými kreativci bouřlivou diskusi. Většina polohu Světovaru obhajuje s tím, že sice leží mimo centrum, ale dá se k němu pohodlně dojet nejen městskou hromadnou dopravou. V budoucnu se počítá i s velkým parkovištěm v areálu Kulturní fabriky.

S poměrně zajímavým projektem se představilo i sdružení Jsme částí Země. Jde mu o podporu včelstva, které chce chovat ve městech, jak je to běžné v zahraničí. Zástupce sdružení je sám včelař, který má ale zkušenosti i ve školení. Pomocí svých přednášek se snaží zbořit mýty o včelách a docílit změny v přístupu lidí ke včelám. Stále se totiž zhoršuje životní prostředí, čemuž člověk napomáhá používáním pesticidů, ale i chování ke včelám. Od zapojení svého projektu do platformy Everfundu si slibuje nejen zviditelnění celého problému, ale i možnost najít finanční nebo materiální pomoc pro stavbu úlů a dalšího vybavení.
Pestrou směsici účastníků rozšířilo i sdružení s názvem Plzeň zastávka. Tři kamarádky si pronajaly prostory v budově nádraží Plzeň – zastávka nad zimním stadionem. Plánují tu vybudovat uměleckou dílnu na vazbu knih, malou galerii spolu s kavárnou a občerstvením. Otevření se plánuje už na jaro a tak je potřeba prostor dovybavit a uklidit a do budoucna sehnat i výpomoc s provozem stejně jako umělecká díla k vybavení interiéru. Tvůrkyně projekt považují za srdeční záležitost, které se věnují s obrovskou radostí. Na tom se shodne i další účastník diskuse, tentokrát student, který svůj volný čas věnuje pořádání koncertů v Plzni a okolí. Jeho potěšením je organizování koncertů jiných, než jsou možné ve velkých a známých klubech. Zajímá se totiž hlavně o menší kapely ze zahraničí. V současné době dává veškeré peníze na akce ze svého, přes Everfund by tak rád získal finance na další koncerty.



Velký zájem o aktuální projekty Plzně 2015 mezi mladými ukázali i tři studenti Fakulty umění a designu ZČU v Plzni. Zabývají se kreativními činnostmi, jako jsou přednášky nebo výstavy v rámci své komunity s názvem KYČN, pořád jsou ale omezeni jen na kontakt se svými známými a lidmi, se kterými se potkávají. Přicházejí tak s nápadem založit internetovou platformu, která by sloužila k propojení studentů. Ti by se prostřednictvím online komunikace domlouvali na společnou činnost v rámci tvorby na FUD.


Motivem celého večera bylo poznat nové plzeňské projekty a hlavně pak jejich tvůrce. Lidí, kteří mají chuť něco dělat, je v Plzni stále dost a díky setkání EVERFUND Offline vol. 00 se podařilo dát je na jeden večer dohromady. „Byl bych rád, kdyby se z podobných setkání stala tradice,“ říká Ondřej Kašpárek. „V Plzni je tolik zajímavých projektů a dnešní večer to jenom dokazuje,“ dodává. Setkání EVERFUND Offline vol. 01 se plánuje koncem ledna v prostorách plzeňského Pekla. Stránka Everfundu teď vstupuje do zkušební fáze a naplno se rozjede s novým rokem. Otevření kreativního inkubátoru je pak spojeno se zahájením provozu Kulturní fabriky Světovar v březnu 2015. Úspěšnost projektů Everfund a Kreativní inkubátor ukáže zájem Plzeňanů něco společně tvořit a kreativně podnikat. A co Vy? Jaký bude Váš projekt?   


Kateřina Mašková,

stážistka v týmu Plzeň 2015


Víc informací o projektu Everfund najdete na webu www.everfund.cz. Pokud máte zájem dozvědět se o projektech více nebo dokonce navázat kontakt s účastníky prvního setkání, můžete se obrátit na zde uvedené kontaktní osoby. Anebo přijďte v únoru na další setkání EVERFUND OFFLINE vol.01:  


KDE: Setkáme se v budově bývalé střední školy na Husově náměstí 1126/9, ve třetím patře, v místnosti, která se brzy promění ve sdílený pracovní prostor
KDY: středa 19.2. od 18:00

Bude to stát za to!


Kontaktní osoba pro projekt EVERFUND:

Ondřej Kašpárek
+420 737 826 109


Kontaktní osoba pro projekt Kreativní inkubátor:

Michaela Mixová
+ 420 601 375 094


               

Thursday, October 24, 2013

Umění propojuje plzeňskou budoucnost a košickou minulost

Jaká může být atmosféra v takovém evropském hlavním městě kultury, teď na vlastní kůži zažívá výtvarnice Petra Římalová. Absolventka Akademie výtvarných umění v Praze a rokycanská rodačka totiž od začátku září do konce října působí ve slovenských Košicích, kde tvoří site-specific dílo pro Kasárne Kulturpark. Příležitost ukázat co umí, dostala díky spolupráci projektu K. A. I. R. (Košice 2013) a budoucího hlavního města kultury 2015 Plzně.

Na Slovensku Petra představuje svou práci s názvem Príbehy Kasární. Jde o videoinstalaci složenou z animací vytvořených podle fotografií a dalších materiálů pořízených v bývalých košických kasárnách. Ty autorka zachytila ještě před jejich rekonstrukcí a přeměnou na kulturní centrum města. Moderním pojetím tak propojila současnost s minulou činností lidí, kteří zde pracovali a žili. Hlavním tématem Petřiny práce je prostor. Hlavně pak místa, která něco vypovídají o své minulosti. 3D modulace ve spojení s animací a videem tak často objevují fenomén času a jednotlivých událostí, které dané prostředí utvářely a měnily. V práci si pak každý návštěvník výstavy může najít to své, protože výtvarnice příběhy podává nepřímo a nechává prostor pro fantazii. Právě představivost a inspirace přicházejí skoro samy v jedinečném prostředí Kasárne Kulturpark. Komplex budov z 19. století stojící jen několik desítek metrů od historického středu města tvoří samostatné kulturní centrum. Košičané si prostor rychle oblíbili a objekt teď slouží nejen jako místo pro setkávání se s uměleckou tvorbou, ale i pro setkávání vzájemné. To je velkou inspirací i pro Plzeň, kde má také vzniknout nové kulturní centrum v bývalých kasárnách na Světovaru. Otevírat se bude na jaře roku 2015, kdy se staneme Evropským hlavním městem kultury.


Petra Římalová v Košicích rozhodně nezahálí a kromě práce na projektu se stihla také zúčastnit Bílé noci. Bílá noc je velkolepá umělecká show, která objevuje městský prostor a snaží se ho divákům představit v atraktivní a nezvyklé formě. Evropská města se s příchodem tmy mění na interaktivní prostor plný hudebních a světelných instalací, noc tak ztrácí svou temnotu a stává se z ní noc bílá. Letos se taková neobvyklá podívaná konala právě v Košících, kde se otevřely kulturní a veřejné prostory návštěvníkům i v pozdních nočních hodinách. Petra tu vedle svého díla Divadlo lidských stop prezentovala i projekt Evropské hlavní město kultury.
Po dvouměsíčním pobytu se Petřina výstava pomalu chýlí ke konci. Pokud nechcete přijít o jedinečnou možnost vidět práci Příběhy Kasární naživo, zamiřte už tento čtvrtek 24. října od 18.00 hodin do košického areálu Kasárne Kulturpark. Výstava tu bude přístupná až do neděle, vždy od 16.00 do 18.00 hodin.

Katka Mašková, stážistka 

Friday, August 16, 2013

Poznejte statečné děti



Víte, jak se poznají statečné děti? Rozhodně nemají strach poznávat nové věci a po hlavě se vrhají do různých dobrodružství. A přesně takový byl tým šesti plzeňských děvčat spolu s jejich vedoucí Majkou-vlastním jménem Nguyen Dinh Phuong Mai. Tyto veselé a chytré slečny vyrazily na konci června do polské Wroclawi, kde se od 7. do 12. července konal festival BRAVE KIDS. Festival, jehož čtvrtý ročník letos proběhl, je věnovaný dětem z celého světa. ,,BRAVE KIDS je rozhodně skvělá zkušenost ,´´ jsou zajedno třináctiletá Nguyen Ngoc Anh (Martina) a jedenáctiletá Vu Nhat My (Míša), které se výpravy účastnily. A čeho se vlastně celý festival týká? ,, Poznávání nových kultury, které si předávají děti z různých zemí světa,´´ vysvětluje Míša s Martinou.


Plzeňská dívčí skupina Banana Kids vyrazila do Polska už 25. června, aby se stihla aklimatizovat v novém prostředí. Přestože hlavní program festivalu trval šest dní, děvčata strávila v Polsku tři týdny. Prvních čtrnáct dní poskytly hostům azyl polské rodiny. ,, Poláci jsou hodně věřící,´´ vypráví Míša, ,,to bylo hodně jiné než u nás doma.´´ Během celého pobytu se pak  plzeňská parta setkávala s ostatními skupinami, kterých se letos sešlo celkem šestnáct. ,, Z České republiky dorazily hned dvě skupiny,´´ vzpomínají holky. ,,Přijela naše vietnamská skupina z Plzně a také skupina Romů z Brna.´´ Dalšími účastníky byli děti z Hong Kongu, Ugandy, Polska, Gruzie, Kyrgyzstánu, Rumunska, Laosu, Indie, Zimbabwe, Izraele a Íránu.  



Všechny skupinky se během celého festivalu setkávaly a učily se navzájem své národní zvyky a seznamovaly ostatní se svou kulturou. ,,My jsme ostatní děti učili mazurku´´ smějí se holky. A co se naučily ony od ostatních? ,, Indové nás naučili písničku, izraelské děti nás učili hrát na ukulele, Írán si připravil také tanec a vyráběli jsme jejich tradiční hudební nástroj.´´  Komunikace s ostatními dětmi prý nebyla nikterak složitá. Hlavním jazykem byla angličtina, ale v krizových případech pomohli ruce i nohy. Velkým zážitkem pro holky byly také nové chutě a vůně netradičních jídel. ,,Největší dobrota byl palestinský chléb se speciálním kořením a olejem. A nejhorším jídlem byla sladká rýže, kterou podávali v místní jídelně, to byla hrůza,´´ se smíchem vzpomíná Martina.   Míša také přidává své zážitky s indickou kuchyní: ,,Třeba indické děti si nosili své jídlo s sebou v takovém kastrolu. Vždycky si na zem dali igelit, na něj uvařené jídlo a jedli rukama.´´






Celý festival BRAVE KIDS vygradoval závěrečným vystoupení všech skupin. Plzeňská skupina Banana Kids vystoupila s vietnamským tancem, který vyprávěl o pěstování rýže ve Vietnamu. Možná se divíte názvu, který si slečny vymyslely. Ony mají ale jasné vysvětlení: ,, My jsme Banana Kids, protože naše slupka je žlutá, ale uvnitř jsme bílé.´´ Celý festival byl pro děvčata velkým zážitkem, na který budou vzpomínat ještě dlouhou dobu. A jestli by jeli znovu? ,,No jasně, že jo!´´ nadšeně obě souhlasí. 

-mba-

Friday, August 9, 2013

Jak dobrovolníci pomáhali Plzni státi se hezčím městem kultury

Dokážete si představit prázdniny s rýčem, pilkou nebo kosou v ruce? Prací v cizí zemi spolu s vrstevníky různých národností, kdy hlavní odměnou je dobrý pocit ze společného díla, poznávání nových míst, jazyků i kultur? Přesně tak strávilo dva týdny 15 doborovlníků z 8 zemí, kteří v červenci přijeli do Plzně v rámci mezinárodního workcampu Pěstuj prostor – Foster the City, aby pomohli naplnit přání obyvatel Plzně. Podíleli se na úpravách několika míst ve městě, která vyšla z programu Pěstuj prostor společnosti Plzeň 2015.



Své první dny strávili dobrovolníci prořezáváním, čištěním a sečením Zapomenuté zahrady na Lochotíně – bývalého ovocného sadu, který je dnes ve vlastnictví města jako rozvojová plocha pro Fakultní nemocnici. Místo, kde se ještě před několika dny nacházely neprostupné houštiny a metrová tráva se díky práci dobrovolníků, odbornému vedení občanského sdružení ENVIC i spolupráci Správy veřejného statku města Plzně proměnilo v krásnou přírodní zahradu. Tři upravené palouky různorodého charakteru poskytující dostatek klidu pro rozjímání nad knihou, piknik s přáteli či muzicírování. V úterý 9. 7. se zahrada slavnostně představila veřejnosti během prvního sousedského večera. Dobrovolníky i organizátory potěšila hojná účast Plzeňanů včetně obyvatel z okolních ulic, z nichž někteří poutavě vzpomínali na podobu zahrady před dvaceti nebo čtyřiceti lety. Na více než sto návštěvníků čekala komentovaná prohlídka, opékání vuřtů i hraní, zpívání a bubnování u ohně. Program v zahradě bude pokračovat na podzim, kdy občanské sdružení Envic plánuje pořádat slavnosti jablek. Přístup z města: po Saském mostě na Roudnou, ulicí Pod Všemi svatými, „myší dírou“ do ulice Pod Záhorskem a po schodech do Zapomenuté zahrady; odkaz na mapu zde


Po úpravách Zapomenuté zahrady se dobrovolníci přesunuli na Světovar, aby pomohli uklidit a uspořádat skladové prostory užívané plzeňskými neziskovými organizacemi. Ještě významnější úkol zde na ně čekal v podobě výroby nábytku z dřevěných palet pro komunitní piknik na Terasách U Mrakodrapu. Piknik proběhl v úterý 16. 7. a oživil významné, ale nepříliš používané místo v sousedství řeky Radbuzy – terasy na Anglickém nábřeží. Plzeňské veřejnosti se představili účastníci workcampu, kteří rozděleni do týmů navařili oblíbené speciality ze svého domova. Večerem provázely tóny houslí a akordeonu pouličních hudebníků, při setmění se terasy rozsvítily svíčkami a živě se bavící společnost se jen pomalu rozcházela domů. Na přípravě večera se mimo Plzně 2015 podílelo občanské sdružení Johan.



Posledním působištěm dobrovolníků se stal zemník U Ježíška – zemní val u řeky Radbuzy za mostem Milénia. Tato navážka zeminy a stavebního odpadu vznikla při stavbě zmíněného mostu a dodnes zabírá významnou část plánovaného parku U Ježíška. Plzeň 2015, povzbuzena zájmem plzeňské veřejnosti o úpravu řek a jejich okolí, se rozhodla za pomoci dobrovolníků val zpřístupnit a vdechnout mu nový život. Navázala tak i na aktivity občanského sdružení k světu., které na tomto místě provozovalo hudební kontejner a které pomohlo s plánováním úprav valu. Během týdenní práce se zemník proměnil k nepoznání. Čerstvě posečené svahy zdobí přístupové schodiště, které dobrovolníci zpevnili hlínou, kameny a travními drny. Boční rampa slouží jako bezbariérový přístup pro rodiče s kočárky, cyklisty a dopravu technického vybavení. Jižní terasy se ve spolupráci s o.s. Envic zazelenaly dýněmi. Celou proměnu završilo kulturní odpoledne. Během něj vystoupily mladé kapely z Plzně a okolí a dobrovolníci představili sérii scének, ve kterých návštěvníkům přiblížili zážitky z dvou týdnů workcampu. Nově přístupný zemník zabydlela stovka posluchačů, pro které byly připraveny lehátka Pěstuj prostor, hudba, občerstvení a zejména výhled na kostel sv. Mikuláše, most Milénia i řeku Radbuzu.

Poděkování za ochotnou spolupráci při plánování aktivit na zemníku U Ježíška patří Správě veřejného statku města Plzně a Úřadu městského obvodu Plzeň 2.

Přístup z města: po cyklostezce z Denisova nábřeží nebo od papírny; odkaz na mapu zde

Pořadatel workcampu: Plzeň 2015, o.p.s.
Hlavní partner workcampu: Inex-SDA

Partnerské organizace jednotlivých projektů: Zapomenutá zahrada: o.s. Envic, Piknik U Mrakodrapu: o.s. Johan, Zemník U Ježíška: o.s. k světu. Partnerské úřady: Magistrát města Plzně, Správa veřejného statku města Plzně, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně, Úřady městského obvodu 1, 2 a 3

Sponzoři workcampu: M.A.T. Group, s.r.o. – velkoobchod železářského zboží, Ramirent, s.r.o. – pronájem stavební mechanizace, Ametyst, o.s. – ekologická organizace, Pavel Šilhánek, spol. s.r.o. – dřevoprodej, PaedDr. Petr Nosek – dřevoprodej, Tesco Stores ČR a.s. – síť maloobchodů, Profiskal, s.r.o. – prodej a půjčovna nářadí, AZ-Pro Michal Havlíček s.r.o. – prodej a půjčovna nářadí.

Ubytovací prostory poskytla TJ Sokol Plzeň I. v sokolovně ve Štruncových sadech. Stravování a občerstvení zajistilo vegetariánské bistro Satyr a tapas bar Amor Vino.

Děkujeme všem partnerům, kteří přispěli k uspořádání historicky prvního mezinárodního workcampu v Plzni!
Fotky z workcampu si můžete prohlédnout na Facebooku akce

Friday, July 12, 2013

Foster the city – The forgotten garden

It is seven o clock in the forgotten garden. The light of the clear summer evening is over the whole place making it even more beautiful. The bonfire is about to start and the workcampers are preparing the last things. It will be the perfect end for two days of hard but pleasant work and everything must be ready. It is their second day in Plzeň and the first time they can get in touch with the locals. Around 50 people from the city have come, willing to share the fire with people from over the whole world. Some of them are old enough to remember the time when the garden wasn’t still abandoned, others are probably here for their first time. Some satellite photos hanged on a tent show people how has been the evolution of it. Vaclav, one of the leaders of Envic, is now in front of them, telling the history of the garden, which had been specially neglected over the last 20 years. He gave the locals a little tour around the new-old space, showing all the clearing, grubbing and cleaning the volunteers had done during the last two days. Of course, there is still more work to do here but the workcampers have already taken the first step. They, who live far away from the forgotten garden, have shown that interesting places can be closer than you may think. In your own city, may be in your own neighbourhood or even next to the house where you are living now. But they are nothing if you don’t take care of it. Regarding the forgotten garden (hopefully not any more forgotten), there is nothing more simbolyc than a bonfire. The weeds disappear leaving room for new life. Sausages, cheese and vegetables are shared around it together with conversations about South Korea, Serbia or Plzeň. Guitars and djembes appear also with the night. From Russians songs to African rhythms, everything fits tonight and involve people in a unique atmosphere which neither locals nor workcampers will forget. Carlos

Tuesday, July 9, 2013

PARTNERSTVÍ TANCE A SLOVA


Co si představíte pod pojmem tanec? Nablýskané botky a bílé rukavičky z tanečních? Rozvášněné pohyby latinskoamerických tanečníků? Nebo snad ,,vystajlované´´ choreografie popových hvězd?


Přijďte si 18. července 2013 rozšířit své obzory na Světovar  a poznejte, co všechno tanec může znamenat. Součástí historicky první umělecké rezidence v bývalém areálu pivovaru na Světovaru bude vystoupení taneční skupiny NoTa, které Vám dokáže, že se i báseň může vyjádřit pohybem. Vedoucí taneční skupiny Lenka Jíšová dodává:  „O nás se někdy říká, že tančíme poezii.” Z NoTy se tohoto projektu účastní pět členek, které se v současné chvíli intenzivně na vystoupení připravují. Představení vzniká ve spolupráci s choreografkou Mirkou Eliášovou, která celé vystoupení popisuje jako interdisciplinární. „Jedná se o propojení rytmu, básní, tance a divadla,” přibližuje Mirka Eliášová to, na co se návštěvníci mohou těšit již za pár dní.

Osu vystoupení budou tvořit básně Sen o Barbaře od Ivana Wernische a Rozhovory od izraelského autora Davida Avidana. Recitace básní se zhostí dvojnásobný vítěz Mezinárodní soutěže recitátorů Vladimir Benderski.  Ten popisuje připravovaný projekt jako zajímavý experiment, neboť spojení tance a recitace není příliš běžné, ale o to víc je zajímavé.

Zvukový režisér Jiří Jakl, který je nedílnou součástí celé skupiny, bude pracovat s originální akustikou prostoru Světovaru. ,,Hudba bude vytvořena jako kompozice, která pracuje s originalitou prostoru a dozvuku. Navíc musí být přizpůsobena pro komunikaci s pohybem,´´ vysvětluje zvukový režisér Jakl.

Nenechte si ujít tuto unikátní mozaiku tance, hudby a poezie, která se pro Vás na Světovaru chystá. Jistě budete překvapeni, jak úžasné je partnerství tance a slov. Navíc je to jedna z posledních možností přijít se rozloučit s prostorem Světovaru před jeho přestavbou na moderní kulturně-komunitní centrum. 

-mba-

Monday, July 1, 2013

Melina Mercouri Day

A ještě jednou Carlosův příspěvek, tentokrát o Dni Meliny Mercouri. Jak se mu tento netradiční den v Plzni líbil?
Can I take a photo over there? – asked a young boy who has just arrived at our tent. Of course, I couldn’t understand him well but it was easy to guess from the situation. In front of our stand there was a painting of an angel with a hole in the place of the face. You could go behind it, put your face in the hole and ask someone to take a photo as in many tourist attractions. This is the symbol of the volunteering program in Plzeň 2015 (Klub Strážných Andělů), which we were presenting in the Melina Mercouri Day, a big open air event organized by Plzeň 2015 where many NGOs, cultural institutions and artists are showing their work.
The boy looks really enthusiastic. His first stop was at the Ponton stand (a nonprofit organization dedicated to leisure activities for children and young people). There, he could play some games, test his skills at foosball and have his face painted in a colorful way. He was showing it to us very proudly but after taking his angel photo, he quickly left for another stand. There were many things to be done and he was willing to participate in everything. 
Just next to the river Radbuza, between one of the most beautiful spots in Plzeň, Kopeckého Sady Park, and the Anglické Nábřeží, took place Melina Mercouri Day. The main point was a big music scenario and around it almost 30 different stands and the omnipresent bus of Plzeň 2015 were occupying the streets. Cars weren’t allowed today and rain neither. The clouds which appeared during the afternoon weren’t finally a real threaten and sun was shining most of the time, making the day more enjoyable.
Some of the stands were promoting NGOs, like Cultura Africa with typical jewelry from the continent and photos from Sierra Leone; others were giving artistic workshops, like Animanie, Fotoklub or Tech Draw; others were specialized in children, like Rubikon or Koss; and others were selling special kinds of food, like the sweet pancakes of the Lions club or the delicious banana and caramel yoghourt I could taste from the stand next to us, the vegetarian Jagannáth.
While children were drawing, making t-shirts or looking at puppet theatre performances next to the bus of Plzeň 2015; teenagers were concentrated in front of the stage. The most active ones joined to the different street dance performances and support their colleagues in the ‘street battles’ while the other ones were just looking at them from the bottom, sitting on the wooden deck chairs that were around the park and enjoying the lively atmosphere that came from the scenario.
But it wouldn’t be fair just to talk about children or teenagers. It was a day for the whole family.  There were a wide range of possibilities. Parents were not only there to take care of their children but also to get informed about the different organisations, to look at the theater and music performances and to enjoy the good homemade food, the drinks and the feeling that something is going on in the city and you just have to relax and enjoy it.
It was already late evening when Canticorum took the stage so that the spirits did not fall. Performing some well-known pop rock songs in a wonderful way they got to connect really well with the audience. Children, adults and old-people of every kind were dancing and singing with them showing that Plzeň can be really alive.
More concerts took place and song after song the night was coming and the program was about to finish. A beautiful videomapping over the river Radbuza gives it an end although I think that the atmosphere kept there for some time more, in the conversations of people who still stayed there to enjoy the hot night in the nice terraces around the park or in the willing of those who still had to work a little more disassembling the whole scenario…
Melina Mercouri was a Greek cultural minister and artist. She was the one who came up with the idea of European Capital of Culture, such an important issue for the future of the city of Plzeň. Could you imagine that in 2015 every day will be a Melina Mercouri Day? What is sure is that at least many people will work for it.  
In my case my Melina Mercouri Day was not just to attend the different performances, to observe and take photos or to relax in the park with a beer. It was also to have the possibility to meet other Czech volunteers, to know what they are doing here, why they want to help or what they expect from the city in the future.
In the streets, in the parks, in a riverside… the best way of bonding is culture and it can be everywhere… If everyone has the opportunity to live and share the same experiences, to get to know other people from different likes and backgrounds… the society will strengthen its ties and will be more open within itself and for the rest of the world, which is the aim of Plzeň 2015 as well as it was for Melina Mercouri when she came up with this great idea. 

Blue. White. Green. Plzeň.

Zajímá vás, jak se v Plzni líbí stážistovi z Kanárských ostrovů? Níže je jeho příspěvek o působení v našem městě.

The second week after my arrival I caught a flu. It wasn’t the best way to start my experience here but looking the snow falling through the windows was quite hypnotic. The blue of the sea had turned out into the white of the snow. Since I came, all Czechs I met have been telling me that I should wait to the spring to enjoy the city. But what they didn’t know is that I was already delighted. One of these winter days, when I started to feel recovered I just took my camera, left the room and went to the park close to my dormitory. It was already 5 o clock, which means it was already night.  I walked for some time through the heavy snow and got really inside the park. The feeling was kind of strange. Although I knew the city was just at the end of my view and some hundreds metres further there would be many people arriving at home to get warm from the cold, I felt I was in the nature. In some random forest in Central Europe may be, feeling the real winter for the first time in my life.
And it was at that precisely moment when I realized I was abroad. I was a strange. But I liked it. And for some time I was really alone in that huge snowy park outside my dormitory, freezing but enjoying the touching of the snowflakes in my face.
Then, some time later, a young woman appeared with a big lovely dog. His dark brown skin fitted really well with the white of the snow. The German shepherd was playing somehow while the woman was sitting in a bank, just looking at him. It was a beautiful picture, a common one I guess but the sensations of the moment made it more charming.
I was tempted to talk to her. Tempted to ask her what she was doing, what she was feeling. Now it may sound pretty stupid as it was obvious what she was doing but back then it all made sense. Anyway, in the end I could not even take a picture of her beautiful dog. I guess I spent too much time wondering how she was, how many differences can be between me and her, between Canary and Czech people.
So she left me alone again in the white landscape but not much later a family appeared. The father was carrying his two children in a red sledge. They must have been playing together a little further from the place where we were now. The children were shouting something I couldn’t get but from their faces I can say that they still wanted some more fun. Anyway, the father ignored them and kept carrying the sledge while the mother was smiling complacently next to the children.
They reminded me the childhood I never had. The one I saw in some American movies with snowmans, warmed country houses and homemade wool pullovers. Thinking about Czechs, observing their similar and their completely different experiences, makes me aware of my own happening. It is amazing to think about how something apparently insignificant can change the way we are and how we communicate with each other. While the Czechs are wondering how would be to live near the beach, with the sun shining every week, Canarian children are wondering why they can’t have the same Christmas they watch on the TV.
So one day I think they are really different from me but the next day I change my mind and think they are pretty the same. Many times when I observe them I wish I could understood more Czech, not only to know what others are saying but to get more involved in the events that are currently happening and to feel more close to them. However, other times I don´t feel that huge necessity because I accept the things as they are and enjoy the feeling of being outside the wall, thinking what’s going on behind that faces and wondering how they really are.
Now is already spring and the view of Bory park is completely different. In sunny days, many people go there to practice sports or just to seat on the grass to enjoy the weather with their friends. It is known that you have to make the most of the sun because the rain is always watching and can come when you least expect it.
Plzeň has many beautiful parks like these. Everyone with its own lives, its own seasons, its own memories… And, although I enjoyed winter in some way, it is true that the city becomes more beautiful with the good weather. The elegant houses of the city center looks more colorful, the streets around the main square seems more attractive and the green of the trees predominates in every place.
The city gets definitely more lively, which, by the way, is one of the goals of my organization, Plzeň 2015, where I am working as a European Volunteer. Until now, the city is only famous around the world for the great beer Pilsner Urquell but in two years it will be the European Capital of Culture. The city wants to show to the world that they are more than beer (without forgetting its importance) and, at the same time, wants to show to its inhabitants that it is more than a place to sleep and work. Life is not only inside a house, a pub or a “čajovna”, but in every corner of the city, where everything can take place and you can be part of it. And that’s why the main slogan is  Pilsen Open Up!.
But this is not only about Plzeň. Every city, every little town here or there has something to show you. It doesn´t mind if it is called Prague or Třinec. Every detail, every scene, could be amazing if you let yourself enjoy it and forget stereotypes. It is up to you. And I think this is one of the things what European Voluntary Service is all about. And the reason why I want to start this blog. As an irish sentence says, “What is seldom, is wonderful” (“An rud is annamh is iontach”). And there is something seldom in every EVS experience. Something that needs to be discovered and deserve to be told.
 Carlos

Thursday, June 27, 2013

Regensburg a Plzeň oslavili partnerství kulturní akcí v ulicích města

Souběžně s Dnem Meliny Mercouri v Plzni proběhly v partnerském městě Regensburg 40. slavnosti města, takzvaný "Bürgerfest" s mottem Žitá kultura, milované městoEvropské hlavní město kultury zde samozřejmě nemohlo chybět! Na stánku v ulici Thundorferstrasse se psaly česko-německé pohlednice a mohli jste zde potkat i plzeňského primátora Martina Baxu


"Chtěli byste pohlednice z Plzně poslat přátelům nebo rodině? Poštovné za vás uhradíme my.“

"Cože, jenom tak?"
"Musím ji poslat do Plzně, nebo můžu i někam jinam?"
"Mohu si raději vzít pero?"
"No, já nevím komu."
"Ne, mám mobilní telefon!"
"Opravdu? - To je skvělé!
"



Ta poslední byla nejčastější odpověď. Přibližně 300 plzeňských pohlednic poslali zájemci našeho stánku 21-23. června po celém světě. Mohli si vybrat z 9 různých motivů, které vznikly dne 18. května jako výsledek akce "Photo Jam". Za tímto účelem byly Plzeňané vyzváni, aby společně fotografovali Plzeň pod heslem "Jugendstil v Plzni."


Motivy pohlednic byly také vystaveny na stánku a lidem se moc líbily. Pohlednice nejčastěji posílali do Bavorska, ale i do České republiky – a i do exotických zemí jako je Kuala Lumpur (Malajsie), Guantanamo (Kuba) a London (Kanada). Jana Pecikiewicz, evropská dobrovolnice projektu "Zažij Plzeň!" u Tandemu v Plzni a Steve Naumann, praktikant z týmu Plzeň 2015, si připravili několik českých vět, které by mohli návštěvníci stánku psát na pohlednice, a vysvětlovali neúnavně návštěvníkům, proč Plzeň stojí za návštěvu. Na sobotní odpoledne zorganizovali žonglérskou a bubenickou skupinu "Estella de Fuego" z Plzně, která nabízela workshopy žonglování a bubnování a byla tak dalším zpestřením ulice Thundorferstraße.

Ve vedlejším stánku Tandemu - Koordinačního centra česko-německých výměn mládeže si mohli zájemci zatočit kolem štěstí a otestovat své znalosti o České republice. Kromě toho tým informoval o možnostech školních a mimoškolních výměn, o portálu pro mládež www.ahoj.info, metodě jazykové animace a mnohém dalším.



V neděli se na besedě s mottem "Unter Freunden - Mezi přáteli" pořádané Tandemem Regensburg a Centrem Bavaria Bohemia (CeBB) vše točilo kolem partnerství města Plzně a Řezna. Na pódiu u břehu Dunaje diskutovalo pět hostů o 20letém výročí partnerství měst, aktuálním stavu a budoucích možnostech spolupráce. Primátor Hans Schaidinger vzpomínal na počátky partnerských vztahů po pádu železné opony a vyjmenoval příklady z několika oblastí spolupráce - od kulturní spolupráce přes projekty pro seniory až po výměnu zkušeností týkajících se protipovodňových opatření.

Petr Šimon z týmu Plzeň 2015 zdůraznil, že město Řezno, které se ucházelo o titul Evropského hlavního města kultury v roce 2010, hrálo pro Plzeň významnou roli již během výběrového řízení. Města Plzeň a Řezno nyní také spolupracují na projektu "Impuls 2015!" Centra Bavaria Bohemia (CeBB). Některé nápady, které mají být realizovány v roce 2015, se setkaly s vřelým ohlasem publika, jako například Vlak za kulturou, taneční projekty, literární putování a pohádková poutní cesta.

Karla Zajíčková, vedoucí jediné zahraniční pobočky Průmyslové a obchodní komory Řezno v Plzni, zdůraznila význam hospodářských vztahů mezi městy a Plzeňským krajem a Horní Falcí. Hana Bejlková pozvala řezenské občany se zájmem o Českou republiku a český jazyk na pravidelný česko-německý "štamtiš", který zorganizovala za pomoci dalších dobrovolníků již po sté.

Co se plánuje v Plzni pro rok EHMK 2015 a které akce se konají již nyní, vysvětlil Petr Šimon. Kromě výstavby nového divadla a přestavby bývalého pivovaru Světovar na kulturní centrum bude celá řada akcí a projektů probíhat nejen v Plzni, ale také v celém kraji. Hlavními tématy jsou západočeské baroko, land art a kulturní dědictví. Cílem je intenzivně zapojit obyvatelstvo a vytvořit z Plzně otevřenější a atraktivnější město.


Maika Victor-Ustohal, programová manažerka Centra Bavaria Bohemia
a Steve Neumann, praktikant GFPS v týmu Plzeň 2015

Komunitní Melina Mercouri



Na letošním Dni Meliny Mercouri nás kromě slunného počasí potěšil i zájem o prvky navržené plzeňskou veřejností. Vrcholu obliby se dočkala lehátka vyrobená během veřejného workshopu Pěstuj prostor v rámci projektu Kontejnery k světu. Skoro třicet lehátek z dřevěných palet bylo rozmístěno na terasách u Mrakodrapu i v Kopeckého sadech. Lehátka byla obsazená až do pozdních nočních hodin a tak jedno „uzmout“ vyžadovalo rychlý postřeh nebo dlouhé čekání. Jejich obliba nás přesvědčuje v tom, že podobný typ městského mobiliáře je potřeba na více místech a při více příležitostech. O zapůjčení lehátek projevili zájem další kulturní pořadatelé, veřejnost se s nimi setká např. během srpnového bloku festivalu Živá ulice.¨


Oblíbeným komunitním prvkem byla i Tančírna inspirovaná podnětem Kamily Jůzlové. Záměrem podnětu bylo umístit taneční parket v sadech u konzervatoře, aby si kolemjdoucí mohli zatančit na z oken se linoucí hudbu. V rámci Dnu Meliny Mercouri bylo podnětu pomoženo – hudbu k tanci zajistila např. seniorkapela 35. pěšího pluku. Mimo ni se na parketu střídala vystoupení od výrazového tance, opery a flamenca až po žongléry, vystoupily místní dětské i dospělé zájmové skupiny. Příjemně pestrému programu přihlížela „pod Kopeckým“ početná skupina diváků.


Pro předcházejícího nepřízeň počasí nebyla zpřístupněna náplavka, řeku a její možnosti ale přiblížila výstava na terasách u Mrakodrapu. Ty zaplnily stánky plzeňských sdružení a škol. Potěšující bylo i množství účastníků, kteří zaznamenali výzvu o stanovení rekordu a přišli v pruhovaném úboru.

Všem zapojeným jednotlivcům i skupinám moc děkujeme a budeme se těšit, že příští Den Meliny Mercouri bude díky Vám stejně inspirativní jako tento.


Marek Sivák

Tuesday, June 25, 2013

Melina v námořnickém to rozjela v centru Plzně


Prázdninová atmosféra se dá navodit i přes nepřízeň počasí. Tahle věta lákala Plzeňáky a Plzeňačky na Dny Meliny Mercouri i v případě, že by padaly trakaře či jiné hospodářské dopravní prostředky.  Tyhle obavy byly oprávněné, protože se kvůli dešti z předchozích dnů musel zrušit program plánovaný na  8. 6. a schody, které měly zpřístupnit náplavku řeky v centru Plzně, nakonec nevyrostly.   Naštěstí se ale nepřízeň počasí nekonala a v sobotu 22. 6. byl den jak malovaný.

Na levém břehu řeky Radbuzy v centru města už ráno vyrostly stany a stánky, kde se návštěvníci mohli pobavit nebo seznámit s různými neziskovými organizacemi. Dobrá nálada panovala i ve stanu Strážných andělů, kteří fungují jako organizace pod záštitou projektu Plzeň 2015. Hlavním úkolem strážných andělů je informovat co nejvíce lidí o projektu Plzeň 2015 a jeho cílech.
Na křižovatce oddělující Anglické nábřeží a Kopeckého sady mohli kolemjdoucí obdivovat kreace tanečních skupin různých žánrů. Odpoledne se na této CUBE dance stage odehrály souboje tanečních jednotlivců, které pořádně rozvířily atmosféru.

Čím blíže byla 18 hodina, tím víc se zvyšovala koncentrace Plzeňáků v pruhovaných tričkách. Velký počet plzeňských námořníků ale nebyl vůbec náhodný. Právě od 18h začal boj o stanovení nového českého rekordu v co největším počtu lidí v pruhovaném svršku. Na správnost sčítání dohlížel komisař z agentury Dobrý den. Všichni účastníci museli poctivě projít sčítací brankou a být orazítkováni. Pak už se jen netrpělivě čekalo a vyhlášení výsledků. Krátce po 19h bylo sečteno a Plzeňáci se mohli radovat ze dvou titulů najednou - nejvíce pruhovaných námořníků na jednom místě a Evropské hlavní město kultury 2015! No řekněte, znáte ještě nějaké takto výjimečné město?

Po zbytek večera bylo tedy opravdu co slavit. Program nabitého dne vygradoval v půl desáté, kdy se na vodní hladinu Radbuzy promítala jedinečná audio-vizuální kompozice na téma život kolem vody. A co je po sobotním Dnu Meliny Mercouri úplně jasné? Přeci to, že by tahle výjimečná žena, která působila nejen jako herečka a zpěvačka, ale i jako řecká ministryně kultury a která je autorkou projektu Evropské hlavní město kultury, měla obrovskou radost.

Mischa Bartyzalová
stážistka

Monday, April 22, 2013

Kulturquell inspiroval, jak udělat díru do trhu


Dne 20. dubna 2013 se v Plzni konal již druhý ročník akce nazvané Kulturquell. Lidé měli jedinečnou příležitost pohovořit si se známými osobnostmi ze světa kultury, politiky a ze zahraničí. Rozhodla jsem se této příležitosti využít. O události jsem se dozvěděla na webu Plzeň 2015. Protože se zajímám o dění nejen v Plzni, ale i v celém Plzeňském kraji, z možností rozhovoru s osobností jsem si vybrala primátora města Plzně Martina Baxu. Na internetových stránkách akce www.openthinktank.cz jsem zjistila, že vše se bude odehrávat od 11:00 hodin v areálu bývalého kina Elektra, nyní tržnici. Účastníci měli příležitost ochutnat některá jídla z vietnamské kuchyně, která byla uvařena z tradičních a čerstvých potravin. Organizátoři připravili komentované prohlídky a nechali návštěvníky nahlédnout do všech prostor kina. Průvodci byli známé tváře bývalého kinosálu. Já jsem si zvolila jako průvodkyni „Sněhurku“, právě tento film byl ve své době v kině nejnavštěvovanějším a nejoblíbenějším. Dostali jsme se až na balkón, kde se k nám přidal manažer kina. Oba průvodci nás dovedli do místnosti, odkud se promítaly veškeré filmy. Tady na nás čekal pan Korda, provozovatel promítacích zařízení. Mohli jsme si jedinečně prohlédnout, jak vidí kinosál ten, který celý film promítá pro diváky. Pan Korda nám dokonce názorně ukázal, že „promítačky“ pořád fungují, samozřejmě jsou již staré a jejich provoz je velmi hlučný. Průvodci se velmi snažili o kreativní projev a vtipné hlášky. Poté jsme se vrátili zpět do prostor, kde probíhali první diskuse. Odehrávali se ve dvou odlehlých místnostech, dobrovolníci, organizující administrativu, každého diskutujícího uvedli k osobnosti, jež si zvolil. Na řadu jsem přišla ve dvě hodiny. Zasedla jsem ke stolečku přímo proti panu primátorovi. Po úvodním představení jsme diskutovali na různá témata, která jsem si připravila. Zajímal mě hlavně jeho pohled na možnosti uplatnění studentů na trhu práce nebo jeho zkušenosti ve vedení města. Byl to velmi příjemný rozhovor a opravdu jsem byla ráda, že mi byla umožněna tak jedinečná příležitost účastnit se tohoto kreativního projektu.
 
Renáta Holcová
studentka Gymnázia Mikulášské náměstí, Plzeň

Tuesday, April 16, 2013

Vyhlášení Hudební ankety Žebřík

V pátek 15. března 2013 se konalo v plzeňském Parkhotelu již 20. vyhlašování hudební ankety Žebřík. Večerem nás provázela tradičně moderátorská dvojice Tomáš Hanák a Klára Výtisková, která byla velmi pohotová i v případě nepředvídatelných situací a zároveň zábavná. Během večera se nám postupně předvedli Celeste Buckingham, Prago Union, Mňága a Ždorb, Chinasky a Nightwork.
Mladá zpěvačka Celeste Buckingham, která nás svými chytlavými písničky uvítala, nedokázala bohužel správně rozproudit publikum. Většina lidí se podle mého názoru odváže v pozdějších hodinách. Z toho důvodu bych prohodila Celeste se zkušenější kapelou, jako je například Prago Union.
Vystoupení kapely Mňága a Ždorb pro mě bylo spolu s kapelou Chinasky překvapivě nejlepším vystoupením večera. Mňága a Ždorb, díky níž se prostor před pódiem začal pomalu ale jistě zaplňovat to i přes svůj pokročilejší věk dokázala parádně rozjet. Kapela Chinasky nám zahrála své největší hity a sní, začal zpívat i celý Parkhotel.
Vystoupení kapely Nightwork, na které jsem se těšila nejvíc, a která byla největším lákadlem pro mladé slečny, pro mě bylo jedno z nejslabších, které jsem zažila. Působilo na mě jako by to chtěli mít, co nejrychleji za sebou a mojí domněnku utvrdili tím, že nepřidali žádnou píseň navíc i přes dlouhé prosby publika.
Pauzy během střídání účinkujících na pódiu byli vyplněni předáním celkem 27 sošek. Nejvíce na letošním udílení cen bodovali Kryštof, Tomáš Klus, UDG nebo Celeste Buckingham. Cenu pro objev roku převzala kapela A Banquet z rukou uměleckého ředitele projektu Plzeň 2015, Petra Formana a speciální ocenění získala kapela Chinasky. Po této pětihodinové show následovala VIP party s hvězdami žebříku, které už jsem se neúčastnila.
Co se týče organizace této akce tak myslím, že neměla chybu. Zvlášť se mi líbil způsob nákupu občerstvení, který očividně přispěl ke zrychlení obsluhy a tudíž spokojenosti zákazníků. Fungovalo to tím způsobem, že si každý návštěvník zakoupil určitý počet talonů (1ks = 20 kč) a za tyto talony pak konzumoval po zbytek večera.
Celkově tento večer hodnotím pozitivním dojmem, jediná kapela Nightwork má u mě mínusový bod.
                                     Michaela Síbalová, stážistka

Wednesday, January 23, 2013

Košice lákají na slovenského Kafku a krásy černých děr

Reportáž ze zahájení Evropského hlavního města kultury 2013
Dva roky před Plzní se staly Evropským hlavním městem kultury Košice. Město s námi má hodně společného: je přibližně stejně velké, s průmyslovým zázemím, krásným historickým centrem, ale i problémovými sídlišti na okrajích města. Podobně jako my se během příprav projektu EHMK potýkalo s finančními problémy a personálními změnami, některé důležité investiční stavby se nestačily do začátku roku dokončit. Přesto se evropského kulturního předsednictví východoslovenská metropole zhostila hrdě a ukázala, že Košice mohou nabídnout zajímavý program.
Hned po příletu nebo příjezdu vlakem (do Košic se dá pohodlně dojet přes noc přímým spojem z Prahy) vás uvítají cedule v několika jazycích a infostánky s usměvavými hosteskami, které vám ochotně poradí i doporučí, co stojí za vidění. Dobrovolníky potkáte i v ulicích města, galeriích a všude tam, kde se nějaký program odehrává.
My jsme v rámci zahajovacího víkendu zažili skvělou atmosféru košických hudebních klubů, kdy souběžně v desítce z nich probíhaly živé koncerty různých žánrů. Něco takového si umím představit i v Plzni, hospůdky v pěší vzdálenosti k multižánrovému klubovému festivalu přímo vyzývají.
Jako třešnička na košickém hudebním dortu vystoupil britský zpěvák Jamiroquai a roztančil plnou hokejovou arénu.
Slavnostní zahájení probíhalo na hlavním košickém náměstí, zaplněném několika tisíci lidí. Během hodinové show se předvedly různé slovenské kapely, folklórní zpěvačky v konfrontaci s punkovou kapelou, dívčí basketbalová reprezentace z Košic, která slaví mezinárodní úspěchy, ale i francouzští beatboxeři ze „sesterského“ Marseille, které je druhým letošním městem kultury. Vrcholem byl živý přenos pozdravu astronautů z mezinárodní vesmírné stanice ISS, kteří z oběžné dráhy Země popřáli Košicím hodně úspěchů. Na konec nechyběl obligátní ohňostroj. Ten bohužel nebyl kvůli špatnému počasí moc dobře vidět, a abych byla upřímná, ani ne tři týdny po Silvestrovských oslavách nebyl zas až nutný. Naopak laserová světelná show na okolních domech a barevné nasvícení košické katedrály dodaly městu elegantní kouzlo.
Za co musím kolegy z týmu Košice 2013 také pochválit, bylo originální řešení pódia vystavěného z několika posuvných kontejnerů. Něco podobného se už v Plzni objevilo taky, jako první s tím přišli nadšenci ze sdružení Popojedem, kteří na jaře loňského roku dočasně otevřeli na náměstí první kontejnerovou bezbariérovou kavárnu.  V červnu kontejnery uvidíte v ulicích Plzně znovu, a to v rámci měsíce Meliny Mercouri.
Ale zpátky ke Košicím. Hlavních taháků jejich kulturního programu je hned několik. Literární fandové uslyší na jméno Sándora Máraie, významného košického rodáka, který je takovým slovenským Kafkou. Stejně jako jeho si Pražané nárokují spolu s Němci, Márai patří Košičanům i Maďarům. Vyznavači alternativní kultury by určitě měli navštívit Tabačku, bývalou továrnu přeměněnou na hudební klub, a časem i zrekonstruovaná kasárna Kulturpark. Milovníci dobrého jídla a pití si přijdou na své v restauracích, kde se mísí slovenská a maďarská kuchyně a tokajské víno teče proudem. Příznivce historických památek potěší návštěva opraveného Dómu svaté Alžběty z roku 1380, který je nejvýchodnější gotickou stavbou západního typu v Evropě a největší slovenskou církevní stavbou.
V Košicích jsme načerpali inspiraci, cenné rady i poučení, jak věci dělat lépe. Tak doufejme, že se vše vydaří a za dva roky pro vás připravíme skvělý, i když třeba ne tak velkolepý program. Každopádně Košice toho letos předvedou ještě dost, a tak pokud se vám nechce čekat do roku 2015, vyražte okouknout Evropské hlavní město kultury už teď na Slovensko!


Mirka Reifová
(Plzeň 2015)